Bývaly doby, kdybych Lory nedostala do divadla ani omylem. Naštěstí zapůsobila škola a (co si budeme nalhávat) také můj vlastní šarm. Dnes již pravidelně každý měsíc do toho našeho Jihočeského divadla zamíříme a většinou naše očekávání bývají naplněna. Jihočeské divadlo je momentálně známé spíše díky svému baletnímu oddělení, kterému úspěšně šéfuje Attila Egerházi nebo inovativním a vtipným projektům Malého divadla většinou pod vedením ještě inovativnějšího a vtipnějšího Janka Lesáka. Jak si vede činohra? Jako ukázku nabízíme zhodnocení představení Perfect days.
Seznamte se s Barbs Marshallovou - úspěšnou kadeřnicí, vizážistkou, stylistkou, která žije svým salonem a televizní show s výstižným názvem"Před a po". V devatenácti si vzala bratra své nejlepší kamarádky, avšak manželství jim vydrželo jen deset let. Zůstali přáteli. Tu dobu už dávno odvál čas a Barbs má problém. Biologické hodiny tikají neúprosně a ona si až teď uvědomila, že celý svůj život zasvětila kariéře a na rodinu nějak zapomněla. Rezignovala na to, že aby byly děti, musí být láska, ale na faktu, že na děti musí být dva, to nic nezmění. Jak ale sehnat otce, když nejlepší kamarád je gay a kromě něj se Barbs stýká jen se svým exmanželem, maminkou, kamarádkou a její nemanželským synem? To je hlavní otázka sto čtyřicet minut dlouhého představení.
Co my na to?
Daniela:
Líbí se mi knihy a příběhy obecně, které vyprávějí, dejme tomu, o neobyčejném obyčejném životě. Víte, jak to myslím. Ovšem právě ta neobyčejnost Perfect days prostě chybí. Žena prožívající krizi středního věku se rozhodne konečně mít dítě a my pozorujeme, jestli se jí to podaří. Děj sám o sobě je spíš smutný než vtipný. Zkrátka námět mě tedy nezaujal. Ještě, že tam kde pochybila skotská autorka Liz Lochhead, přicházejí na řadu jihočeští herci. Dialogy plynou, díky mimice a celkovému hereckému projevu se z ne moc vtipných hlášek stávají zapamatovatelné "hlody", které pak divák před divadlem s úsměvem vypráví přátelům. Zvláštní hold patří Zdeňku Kupkovi, jehož homosexuální Brendon Boyle byl prostě neodolatelný a Bibianě Šimonové, která svou maminku dovedla k absolutní (nebo absurdní) realitě. Za zmínku určitě stojí i originálně pojatá scéna, která při představení neprojde ani jednou rekonstrukcí. Život Barbs Marshallové závisí zcela na tom, kdo (ne)přijde na návštěvu či komu se odhodlá zavolat.
Zdroj: jihoceskedivadlo.cz
Lory:
Jedna žena, jeden problém, nespočet mužů, kteří se jí snaží - ať už vědomě či zcela nevědomky - pomoci s jeho řešením, do toho jedna lehce naivní maminka a divadelní představení je světě. Mám li se přiznat na rovinu, Perfect Days pro mě představovaly ve své podstatě něco jako sázku do loterie a rande, do kterého jsem se vrhla naslepo. Kdybych si vybírala námět podle svého vlastního uvážení, nejspíše bych po tomto nesáhla.
Zhruba první čtvrtinu představení jsem si v pozici diváka připadala lehce na vážkách, jelikož jak už se zmiňovala i Daniela, tento příběh nebyl ani tak vtipný jako spíše smutný, no a když se snažíte pojmout smutný příběh zbytečně vtipně, ne vždy se to úplně vyplatí. Tento prvotní a lehce zavádějící dojem společně s poměrně prostým dějem se během představení naštěstí rozbil díky velice zdařilým výkonům herců, ať už se jednalo o hlavní nebo vedlejší role a obzvláště pak musím opět vyzvednout homosexuálního přítele hlavní hrdinky Brendona Boylea, který byl v podání Zdeňka Kupky místy doslova k vrrr sežrání. Svou roli sehrála samozřejmě i scéna, tentokrát drobet neobvyklá, avšak vzbuzující výjimečnou atmosféru.
Nemohu říct, že bych z Perfect Days byla zklamaná - ačkoliv nutno přiznat, že tento název sám o sobě je vcelku zavádějící - ale znovu se na tento kousek do divadla nejspíše nechystám a vzato kolem a kolem ve mě hlubší zážitek zanechaly pražené mandle obalované v čokoládě, které jsem o pauze v představení odcizila kamarádce.
Žádné komentáře:
Okomentovat